Aktuality

 Pro naprostý nedostatek sněhu, déšť a mizernou předpověď se po páté v historii nepojede v neděli 12. ledna Jizerská padesátka na lyžích -Memoriál expedice Peru 70 nejede.

Pořadatelé se smutkem oznamují, že u příležitosti neuskutečněného 47. ročníku se v areálu zimního stadionu v neděli 13. ledna v 8.45 hodin   v areálu zimního stadionu uskuteční panychida za horolezce, kteří v roce 1970 zahynuli pod peruánským Huascaránem.

„Na celý den je připraven kulturní a sportovní program, kterým všichni uctíme památku zakladatelů Jizerské padesátky a umožníme zájemcům absolvovat trasu třeba pěšky, střídavě na lyžích nebo i na kole,“ zve do Bedřichova tajemník libereckého Skiklubu J50 Martin Koucký.

K památníku horolezců položí v 8.45 hodin květiny a věnce pozůstalé ženy, děti, vnuci   po horolezcích, zástupci Skiklubu, horolezeckého svazu, hejtman LK Martin Půta, účastníci  a příznivci Jizerské padesátky.  

Podle tajemníka se letošní neuskutečněný 47. ročník J50 zase po čase  připomene fakt, že největší rozmach Jizerské padesátky začal od 4. ročníku, kdy se stala Memoriálem expedice Peru ´70 na paměť československé horolezecké výpravy, která zahynula 31. května 1970 při zemětřesení pod kamennou lavinou hory Huascarán (jižní vrchol 6768 m. n. m., severní 6655 m. n. m.).

„Připomeme si jejich jména – Ivan Bortel, Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban,“ zdůraznil Koucký.

V 9 hodin se pak zájemci vydají „indiánským během“ na trať či část trasy odvolané Jizerské padesátky – memoriálu expedice Peru 70. Na startu „závodu - nezávodu“ bude řada lyžařských veteránů, bývalých závodníků i amatérů v čele s Láďou Míkou a náměstkyní hejtmana LK pro sport, bývalou reprezentantkou a lyžařskou juniorskou mistryní světa Zuzanou Kocumovou.

Všichni jsou rozhodnuti střídavě pěšky či na běžkách  trasu zrušeného závodu absolvovat, navíc ponesou symbolické horolezecké vybavení -  kousek lana, karabinu a podobně.

Pro všechny, kteří  objedou či obejdou celou či část trasy  a BUDEU MÍT STARTOVNÍ ČÍSLO LETOŠNÍHO ROCNÍKU,  bude připraven na  čtyřech občerstvovacích stanicích - na Šámalově chatě,  Jizerce (Pyramidě), Smědavě a  Hřebínku,  čaj zdarma.

„Na stadionu bude na neděli připraven, počítáme s účastí cca 1500 lidí,  vyhřívaný stan od 8 - 18 hodin,  kde bude probíhat výdej čaje, sušenek, iontu, sušené ovoce   a podobně pro přihlášené závodníky na lístky přiložené ke startovním  číslům, které si závodníci od 9. Ledna do 11. Ledna mohou vyzvednout  OC Nisa v Liberci. Ostatní mají možnost zakoupit - buřty, svařák, grog, nealko, káva a další dobroty. Připravena bude hudba, Horská služba  předvede svou techniku,  bude se besedovat o Jizerské magistrále, o historii závodu, účastníkům zrušeného závodu, kteří „proběhnou“  trať se budou vydávat pamětní diplomy…,“ popsal průběh neděle Martin Koucký s tím, že do Bedřichova pojedou pravidelné autobusové spoje z Liberce a Jablonce nad Nisou – samozřejmě značně a početně  posílené.

Jak se předtím čtyřikrát nejela Jizerská padesátka – Memoriál expedice Peru 70

Poprvé se nezíávodilo v roce 1988

Pro naprostý nedostatek sněhu se závod v roce 1988 (21. ročník) poprvé v historii Jizerské padesátky na lyžích – Memoriál expedice Peru 70 nejel. Žel, pro účastníky taková neblahá zpráva přišla za 47 let existence třetího nejstaršího dálkového závodu v běhu na lyžích v  Evropě ještě třikrát.

Nebezpečí zrušení závodu hrozilo i při přípravě 22. ročníku Jizerské padesátky. Po celý týden traťaři upravovali starý sníh, do trasy se navážely náklaďáky sněhu na holé silnice, aby se 29. ledna 1989 po roční pauze přece jen mohlo znovu do lyžařských stop z Hrabětic vyrazit. Pod dozorem technického delegáta FIS Gerharda Grimmera, mistra světa v běhu na lyžích z roku 1974 ve Falunu, museli pořadatelé mimo jiné ručně naházet 1500 metrů tratě a přivést 50 sněhových fůr nákladními auty.

Nakonec se na start posledního předrevolučního ročníku se přihlásilo 6383 běžců, z toho 1270 z NDR, 120 z Polska, další z Itálie, SRN, Finska, a také početná skupina leningradského klubu „lyžnych“ veteránů.  Po 10 letech vyjelo za krásného slunečného dne na promrzlém sněhu do 50 vyznačených stop pod modrou oblohou 4838 nadšených mužů a 603 ještě nadšenějších žen.

V roce 1990 (23. ročník) však pořadatelé opět splakali nad výsledkem.

Dva zrušené ročníky v posledních třech letech kvůli špatným sněhovým podmínkám přinutily pořadatele z libereckého Ski klubu posunout termín závodu z tradiční poslední lednové neděle na polovinu února, respektive třetí únorovou neděli. Vyšlo to, ale zájem závodníků upadal.

Například 17. února 1991 se na start 24. ročníku postavilo pouze 2 703 závodníků. O rok později jelo 2 110 a v roce 1993, kdy byl závod kvůli nedostatku sněhu přeložen na březen, startovalo už jen 1 390 běžců, tedy nejnižší počet v novodobé historii.

Tehdy pro nedostatek sněhu organizační výbor J 50 týden před startem 26. ročníku Jizerské padesátky s politováním oznámil, že se závod 21. února 1993 nekoná. Rozhodnutí nebylo nijak lehké, vždyť pořadatelé připravovali i náhradní 35 km dlouhou trať. Počasí však chtělo jinak. Nakonec se již odvolaný závod uskutečnil v náhradním termínu v neděli 14. března 1993.

V pořadí třetí pauza nastala v roce 1998 (31. ročník).

Sněhu mraky, trať připravená, ale přišel teplý fén a během noci a dne bylo po závodě. Tomu se říká náhlá obleva. Pamětníci vzpomínají, jak vesele probíhala zábava v pátek před startem v začouzené k prasknutí nacpané tehdejší restauraci U Janečků (dnes Eso) v Bedřichově pod Maliníkem.  V osm hodin večer plno sněhu, ráno kolem druhé hodiny na silnici potoky vody a do rána bylo vymalováno.

Start 34. ročníku 14. ledna 2001 se konal premiérově na Nové louce nikoli z plezíru pořadatelů, ale jako již tradičně zasáhlo počasí. Nedostatek sněhu znovu přinutil organizátory k improvizaci, ale zvládli to. V průběhu dvou dnů dokázali přesunout startovací zařízení a veškeré zázemí do okolí Šámalovy chaty, a tak delegát FIS Angličan Paddy Field a generální sekretář Wordlopettu Madis Lapajoe z Estonska nešetřili chválou. Pod vedením tehdejšího předsedy organizačního výboru Josefa Vilda se konaly na počkání.Závodníci sice museli dojít 3 km z Bedřichova na Novou louku pěšky, ale za to byli odměněni slušným počasím a o tři kilometry zkrácenou trasou vedoucí opět po dlouhém čase klasicky z Bedřichova až na Jizerku, Smědavu a zpět.Hlavní závod na 50 km Stanislavu Řezáčovi, který „vytvořil“ rekord závodu za 2:01:56 hodin.

Historie neuskutečněných závodů  J50 se zatím uzavřela v roce 2007,kdy se opět nejelo kvůli tragickému nedostatku sněhu.

Rok 2014 tedy přibyl do kategorie – nejelo se,  kvůli nedostatku sněhu, škoda, zvláště když poprvé v historii Jizerské padesátky  je na startovním čísle logo Libereckého kraje jako výraz trvalé spolupráce s libereckým Skiklubem J50 a institucionální podporou třetího nejstaršího dálkového závodu v běhu na lyžích Jizerské padesátky – Memoriálu expedice Peru 70.

Beseda České a norské lyžování se koná 9. ledna od 18 hod v Krajské vědecké knihovně v Liberci v rámci výstavy Norská zima v Liberci  za každého počasí.

O historii 47 ročníků Jizerské padesátky na lyžích se mohou zájemci dozvědět na závěrečné besedě u příležitosti zakončení výstavy Norská zima v Liberci v Krajské vědecké knihovně, která se uskuteční 9. ledna 2014 od 18 hodin v  hlavním přednáškovém sále na téma České a norské lyžování. Společné stopy českého a norského lyžování představí zástupci Jizerské 50 – legenda závodu Ladislav Míka, autor knihy Jizerská 50 Jiří Langer a bývalý český lyžařský olympionik Radim Nyč. Spolu s nimi promluví Jan Luštinec, ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici, které bylo rekonstruováno z EHP a Norských fondů, a v jehož prostorách se nyní nachází rozsáhlá expozice o lyžování.

Tato beseda se podle pořadatelů uskuteční i při nepřízni počasí! (lan)

(Další informace o Jizerské padesátce do roku 2001 naleznete v knize Jiřího Langera Jizerská 50 – 35 let Memoriálu expedice Peru 1970)