Výstava Československé vojenské jednotky na východní frontě II. světové války dokumentuje hrdinství našich vojáků

2. 5. 2013
Beseda veteránů s hejtmanem

 

Československá obec legionářská, jednota Libereckého kraje a Liberecký kraj připravily ve vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje, U Jezu, v Liberci výstavu "Československé vojenské jednotky na východní frontě II. světové války" historika Miroslava Brože.  

Výstavu za účasti válečných veteránů nadp. Marie Rajtrové, nadp. Alexandra Hrona, nadp. Vasila Vladislava Olaha a por. Vjačeslava Viskočila zahájil hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Na vernisáži promluvil po státní hymně v podání Severáku zástupce vedení ČsOL a zároveň člen předsednictva František Gábor, předseda Jednoty ČSOL Liberecký kraj, krajský koordinátor projektu ČsOL pro válečné veterány Josef Bujňák a autor výstavy Miroslav Brož. Zahájení se rovněž zúčastnili členové Rady LK  - náměstci hejtmana Hana Maierová a Josef jadrný.

„Je velmi dobré, že výstavou v sídle kraje si připomínáme blížící se výročí ukončení II. Světové války a osvobození Československa. Cítil jsem, že po roce 1990 se na bojovníky z východní fronty poněkud zapomínalo, ale věřím, že je správné oceňovat všechny bojovníky, kteří bojovali za svobodu naší země kdekoli,“ řekl mimo jiné hejtman.

Podle Josefa Bujňáka žije v současné době kolem 1400 válečných veteránů, konkrétně v Libereckém kraji 39, kterým je od 85 let výše. Přitom v zahraničních armádách bojovalo na všech frontách na 85 tisíc Čechů a Slováků.

Na krátkém setkání veteránů s hejtmanem před vernisáží výstavy předseda Jednoty ČsOL na přítomné účastníky války prozradil, že dělostřelec Vasil Olah bojoval na Dukle, že Marie Rajtrová se zúčastnila bojů na Podkarpatské Ukrajině a pak Slovenském národním povstání jako radistka, že motostřelec Alexander Hron šel rovněž od Dukly a Vjačeslav Viskočil byl příslušníkem Rudé armády, který došel od Kyjeva až k Berlínu.

„Žel, pak se po pěti letech v gulagu mohl odstěhovat do Černobylu, kde jej zasáhla havárie atomové elektrárny. Teprve v roce 2003 se díky České republice přestěhoval do osady Kuřivody v Ralsku,“ vylíčil nelehké osudy hrdiny - rudoarmějce  Josef Bujňák.

Nemůžeme ani napsat ani vyslovit, co jsme všechno zažili, ale to hlavní ano – bojovali jsme za svobodu,“ doplnil V. V. Olah.

Výstava, která potrvá do 29. května a je vhodná i pro žáky základních a středních škol, což si již vyzkoušeli jako první návštěvníci studenti Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci, a je přístupná v pracovní dny denně od 8.00 - 17.00.

 

Autor Miroslav Brož - O výstavě

Výstava zachycuje na jednotlivých panelech dění od okupace Československa, přes utvoření vojenského legionu Čechů a Slováků v Polsku, anabázi leg ionu v internaci po přechodu na území tehdejšího Sovětského svazu, přes formování čs. vojenské jednotky v Buzuluku.

Jednotlivé panely pak zachycují účast 1. čs. samostatného praporu v SSSR pod velením podplukovníka Ludvíka Svobody v bojích u Sokolova v březnu 1943 i budování 1. čs. samostatné brigády v SSSR v Novochopersku a její účast při osvobozování hlavního města Ukrajiny Kyjeva, ale i bojové aktivity na území Ukrajiny u Čerňachova, Fastova, Rudy, Bílé Cerkve a Žaškova.

 Výstava zahrnuje i budování 1. čs. armádního sboru v SSSR a jeho účast v karpatsko-dukelské operaci při osvobozování hranic bývalé Československé republiky. Jednotlivé panely přibližují i účast našich letců a tankistů při osvobozování Opavy a Ostravy, až po zakončení slavné bojové cesty čs. vojenských jednotek v SSSR v květnu roku 1945 v Praze.

Výstava tak doplňuje dosavadní znalosti o čs. vojsku v Sovětském svazu v době druhé světové války. Prostřednictvím fotografií a především autentických materiálů, mezi které patří osobní exponáty jednotlivých příslušníků tak proniká do vědomí každého z návštěvníků výstavy.

Výstava se tak stává morálním odkazem všem padlým ale především nové mladé generaci, kterou touto cestou chce Československá obec legionářská jako nositel tradic oslovit.

 

zpět na seznam

Zpracovávám...