Detail aktuality

Centrum rozvoje strojírenského výzkumu v Liberci funguje

15.02.2013 8:26

 

Dnes bylo v liberecké průmyslové zóně Sever slavnostně otevřeno Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec, které je součástí nového provozního areálu VÚTS, a.s.

Společnost VÚTS, a. s, tak podle jeho generálního ředitele Prof. Miroslava Václavíka ve stanovené lhůtě ukončila realizaci čtyřletého projektu.

Je to v České republice první výzkumné centrum ukončené v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem Regionální VaV centra. Společně s tímto projektem byl areál realizován v rámci synergického projektu Aplikační centrum laserových obráběcích zařízení Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Slavnostního zahájení se zúčastnili náměstkyně MŠMT Eva Bartoňová, Doc. Dalibor Štýs, ředitel odboru Výzkumu a vývoje MPO, Marcela Příhodová, poradkyně ředitele Sekce fondů EU, výzkumu a vývoj, Dr. Miroslava Kopicová, místopředsedkyně RVV I, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, doc. Ing. Petr Tůma, CSc., ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy,  

Ján Pagáč, technický ředitel TOS Varnsdorf, a další hosté.                            

 

 

PROVOZNÍ AREÁL BYL ZREALIZOVÁN V RÁMCI DVOU PROJEKTŮ:

 

CENTRUM ROZVOJE STROJÍRENSKÉHO VÝZKUMU LIBEREC

Celková dotace projektu:                 738 047 583 Kč

ERDF:                                                     627 340 446 Kč

Státní rozpočet:                                   110 707 137 Kč

Registrační číslo projektu:                CZ.1.05/2.1.00/03.0096

Program:                                              OP VaVpI

Prioritní osa:                                        5.2 – Regionální VaV centra

Zahájení projektu:                              1. 1. 2009

Ukončení projektu:                            31. 12. 2012

 

APLIKAČNÍ CENTRUM LASEROVÝCH OBRÁBĚCÍCH ZAŘÍZENÍ

Celkové náklady:                               29 490 994 Kč

Celková dotace projektu:                14 744 000 Kč

Financování:                                      OPPI - Potenciál

Registrační číslo projektu:               4.2 PT02/173

Prioritní osa:                                      4 – Inovace

Zahájení projektu:                            5. 5. 2009

Ukončení projektu:                          31. 12. 2012

 

 

HISTORIE PROJEKTU CRSV

 

Žádost o dotaci podána dne 16. listopadu 2009

Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno 19. října 2010

Stavba zahájena v lednu 2011

Stavbu realizovala stavební společnost Syner s.r.o.

Základní kámen byl slavnostně položen 22. dubna 2011

Stavba byla dokončena v lednu 2012

Kolaudace proběhla v prosinci 2012

Přestěhování ze staré nevyhovující budovy probíhalo v listopadu a prosinci 2012.

V současné době se zpracovává závěrečná zpráva a vyúčtování projektu

 

 

 

CHARAKTERISTIKA PROJEKTU CRSV:

 

Projekt byl koncipován tak, aby nám oproti stávajícímu stavu pomohl rozšířit spektrum výzkumně vývojových aktivit, aby bylo možno realizovat výzkumné práce s jednoznačným přínosem pro aplikační sféru.

 

Hlavní náplní projektu je rozvoj poznatků a postupů uplatnitelných při návrzích strojů a zařízení zpracovatelského průmyslu, kam patří zejména stroje obráběcí, sklářské, bižuterní, polygrafické, montážní, textilní a jednoúčelové stroje např. pro automobilový průmysl. 

 

Realizované výzkumně vývojové aktivity jsou směřovány na řešení klíčových  technicko-technologických aspektů limitujících další rozvoj strojů a zařízení:

 

zvyšování výkonových a produkčních parametrů
snižování energetické spotřeby
vzrůstající nároky na aktivní i pasivní bezpečnost provozu, spolehlivost a životnost
ekologické a ergonomické aspekty (snižování hlučnosti, komfort obsluhy)
konektivita a integrovatelnost jednotlivých strojů a zařízení do výrobních linek a celků
   (sofistikované řídící a ovládací systémy)
automatizace výrobních procesů
zkracování inovačních cyklů a nákladová optimalizace

 

 Pro úspěšné řešení uvedených klíčových problémů bude Centrum pracovat na rozvoji teorií konstrukce strojů a mechanismů, aplikaci nových materiálů a mechatronických systémů, rozvoji metod a zařízení pro měření technických a provozních parametrů strojů a zařízení, matematického modelování mechanismů a strojů, návrhů a zhotovení funkčních modelů a prototypů a ověřování jejich parametrů. 

 

 Realizace uvedeného záměru si vyžádala rozvoj prostorově, materiálně a personálně špičkově vybaveného Centra, které je schopno produkovat teoretické i praktické výstupy a je vedle toho schopno pružně reagovat na potřeby a požadavky subjektů z aplikační sféry.

 

V rámci realizační fáze projektu:

 

Byly zajištěny kvalitních prostory splňujících náročné provozní a technologické požadavky. Byl vybudován nový areál v průmyslové zóně Liberec Sever, ve kterém se nachází řada zcela nových specializovaných pracovišť.

Bylo zajištěno špičkové materiálně technické vybavení. Byla pořízena a zprovozněna řada unikátních přístrojů a zařízení např. laboratoře pro analýzu hluku, analýzu vibrací, laboratoř pro modelování a měření proudění, pracoviště pro návrhy a testování mechatronických systémů, pracoviště pro FEM výpočty, stroje a přístroje pro zhotovování funkčních modelů a prototypů a jejich evaluaci.

Byl zahájen proces personálního rozvoje s cílem vytvoření stabilizovaného a vhodně strukturovaného kolektivu pracovníků. Základ kolektivu tvoří současní erudovaní pracovníci a  do konce roku bude 2014 rozšířen o dalších 40, zejména mladých pracovníků. Centrum se bude podílet na výchově absolventů inženýrského a doktorského studia zejména Technické univerzity v Liberci.

 

Cílovým stavem je regionální výzkumné centrum zaměřené na oblast strojírenského výzkumu a vývoje. Centrum, které bude na regionální, národní a ve vybraných oblastech i mezinárodní úrovni produkovat poznatky a výstupy vedoucí k:

rozvoji teoretického poznání výše zmíněných vědních oborů a oblastí,

posílení konkurenceschopnosti uživatelů výsledků (firem z oblasti zpracovatelského průmyslu), resultující z uplatnění strojních celků a zařízení s vyššími výkonovými parametry, nižší energetickou spotřebou, zvýšeným uživatelským komfortem a optimalizovanými výrobními náklady,

 urychlení inovačních cyklů strojů a zařízení.

 

 

 

 

 

Paralelně s tím Centrum přispěje k:

 

odbornému růstu mladých vědeckých pracovníků,

vytvoření nových pracovních míst,

výchově absolventů inženýrského a doktorského studia.

 

 Centrum bude z pohledu své struktury, velikosti, zaměření a vybavení unikátní na národní i evropské úrovni. Jeho unikátnost bude spočívat v komplexním přístupu k řešení problému, kdy bude schopno řešit jak teoretické problémy, tak i praktické aplikace, a ty realizovat formou funkčních modelů a prototypů včetně jejich validace. Spojení těchto činností v rámci jednoho Centra umožní dosažení dalšího z cílů, kterým je urychlení a zefektivnění výzkumně vývojových činností. Tím se bude odlišovat od akademických pracovišť, která jsou orientována spíše na řešení teoretických problémů a zároveň i od výzkumných oddělení průmyslových podniků, zaměřených především na vývojové činnosti.

 

 

Spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci

 

 VÚTS a TUL se vždy prezentovaly jako dlouhodobí, spolehliví a perspektivní partneři při řešení řady výzkumných úkolů. To dokládá i skutečnost, že ředitel VÚTS profesor Miroslav Václavík, který je významný konstruktér a mechanik, je profesorem na fakultě strojní a je vedoucím katedry mechaniky, pružnosti a pevnosti. Na TUL přednášejí pracovníci VÚTS a akademická obec TUL se zase podílí na výzkumné práci VÚTS.

 Oba partneři očekávají i synergické efekty ze vzájemné spolupráce svých výzkumných center. (Technická univerzita ukončí letos projekt Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, které je financováno je ze stejných zdrojů).

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI  VÚTS:

 VÚTS, a.s. se v posledních letech vypracovala do pozice největší, samostatně působící výzkumně vývojové základny pro oblast inovací strojů a zařízení řady oborů zpracovatelského průmyslu v ČR. Její výzkumně vývojový potenciál využívají zejména výrobci strojů a zařízení pro textilní a oděvní, polygrafický, kovodělný, sklářský automobilový průmysl a další průmysl. Výstupy výzkumných prací a jejich aplikace se výrazně podílí na zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských firem v oboru s vysokým exportním potenciálem. 

 Současné postavení a vize budoucího rozvoje VÚTS, a.s. vychází z historického vývoje, kdy společnost působila od 50 let minulého století pod názvem Výzkumný ústav textilních strojů a více jak 40 let se velice úspěšně věnovala rozvoji textilní techniky. Do povědomí světového textilního strojírenství se zapsal zejména unikátním vynálezem tryskového způsobu tkaní, mnoha patenty na bezvřetenové předení, technologií výroby netkaných textilií a řadou textilních strojů a dalších zařízení.“ 

 Počátkem 90-tých let minulého století došlo k její transformaci na samostatně působící akciovou společnost a s ohledem na hospodářský vývoj se postupně měnilo i oborové zaměření. Ukázalo se, že zkušenosti, erudice a technické prostředky pro realizaci výzkumu a vývoje v oblasti textilní techniky jsou přínosné a využitelné i v dalších strojírenských oborech. Proces oborové transformace byl ukončen na přelomu století. Od té doby v činnostech VÚTS, a.s. převažuje orientace na strojírensky orientovaný výzkum a vývoj.

 

 

POČET ZAMĚSTNANCŮ:

 

V současné době  má 180 zaměstnanců oproti 155 v roce 2009.

Vzhledem k plánovanému rozšíření výzkumných aktivit a podmínkám získání dotace se společnost VÚTS zavázala, že do roku 2014 zvýší počet zaměstnanců z původních 155 v roce 2009 o dalších 40, tedy na 195. Citace. Ředitel VÚTS profesor Miroslav Václavík:Nabízíme dobré podmínky mladým technikům, spoléháme mimo jiné také na absolventy liberecké univerzity a dalších technicky zaměřených vysokých škol.“  

 

 

FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI CENTRA, ROZPOČET:

Ředitel ústavu Prof.Miroslav Václavík: „V ekonomické oblasti bychom se chtěli přiblížit systému financování německých Fraunnhoferových institutů,které je realizováno na třech pilířích:

1. třetinu tvoří institucionální prostředky od státu,

2. třetinu tvoří grantové projekty,

3. třetinu tvoří příjmy za smluvní výzkum pro průmyslové podniky

 

Roční rozpočet našeho centra bude zhruba 150 milionů korun.  

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Login