Detail aktuality

Mezistátní dohoda o řešení vlivu těžební činnost v polském dole Turów byla podesána 3. února. Obyvatel Hrádku nad Nisou, zvláště pak jeho okrajových částí Uhelná a Václavice, se vzhledem k blízkosti dolu bezprostředně dotýká. Dohoda přináší 9 klíčových principů, které Liberecký kraj po polské straně dlouhodobě vyžadoval. Dále stanovuje, že do Libereckého kraje přiteče 35 milionů eur, které budou využity hlavně na vybudování vodohospodářské infrastruktury, ale nejen na to.

Klíčové principy

1. Deklarovaným účelem Dohody je spolupráce při provádění a financování opatření k řešení dopadů těžby a následných rekultivačních prací. Dále také smírné urovnání sporu mezi Českou republikou a Polskou republikou ve věci žaloby C-121/21 podané Českou republikou Soudnímu dvoru EU.

2. Dohoda stanovuje základní principy pro řešení dopadů těžby a termíny pro jejich naplnění, dále podmínky pro možné pokračování těžby. Mezi nimi je dokončení výstavby podzemní bariéry a prokázání její účinnosti, dokončení stavby zemního valu, splnění požadavků na monitorování dopadů těžby (hluk, ovzduší, pohyby terénu, podzemní vody) a zřízení monitorovacích vrtů. Definuje povinnosti obou stran v této oblasti včetně předávání informaci a potřebné součinnosti. Data z monitoringu budou průběžně vyhodnocována a na základě získaných výsledků budou přijímána další opatření k eliminaci vlivů těžby na území České republiky.

3. V rámci plnění Dohody vznikne zemní val u hranice s Českou republikou zajišťující snížení dopadů v oblasti, hluku, kvality ovzduší a světelného znečištění.

4. Dohoda bude řešit finanční kompenzace v celkové výši 35 mil. eur pro Liberecký kraj jako příspěvek na vybudování vodohospodářské infrastruktury kompenzující ztráty podzemních vod.

5. Dohoda definuje základní rámec pro zřízení „Fondu malých projektů“ za účelem posílení ochrany životního prostředí České republiky a Polské republiky v okolí dolu Turów (celkem 500 tis. eur ročně). Do tohoto fondu zřízeného v rámci Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa by přispívala, podle dohodnutých podmínek, stejnou roční částkou česká i polská strana s cílem podpořit z něj místní a regionální projekty v oblasti životního prostředí.  Podíl české strany bude financovaný rovným dílem z rozpočtu Libereckého kraje (ekvivalent 125 tis. eur ročně) a Ministerstva životního prostředí ČR (ekvivalent 125 tis. eur ročně).

6. Poté, co Dohoda vstoupí v platnost budou výměnu informací zajišťovat zmocněnci obou stran.

7. Dohoda stanoví nezávislý odborný mechanismus v případě nedosažení konsensu

v odborných otázkách měření hluku, monitoringu ovzduší a podzemní vody, upravuje zřízení Společné komise ze zástupců regionálních samospráv na obou stranách hranice, jejímž úkolem má být připravovat strategii spravedlivé transformace celého regionu.

8. Dohoda definuje způsob řešení sporů, nejprve prostřednictvím jednání zmocněnců, poté diplomatickou cestou po písemné výzvě. Pokud by se takto nepodařilo dosáhnout dohody, mohou obě strany předložit věc Soudnímu dvoru EU. Ten by měl být také příslušný k rozhodování ve všech sporech týkajících se této dohody a případně ukládat i finanční sankce.

9. Liberecký kraj navrhuje minimální délku nevypověditelnosti Dohody a trvání dohledu Soudního dvora EU deset let, a to podle původního návrhu České republiky. Bere na vědomí, že konečná doba nevypověditelnosti Dohody bude stanovena jednáním předsedů vlád obou zemí (pozn.: v konečném znění bylo dohodnuto 5 let)

Proč je mezivládní dohoda lepší než pokračování soudních sporů?

Problém Turówa není nový, v Turówě se uhlí těží od začátku minulého století, a asi každý z nás si pamatuje také na dopady emisí z polských a německých elektráren na Jizerské hory v 80. letech. Od roku 2015 řeší Liberecký kraj a samosprávy na Frýdlantsku a Liberecku záměr polské státní firmy PGE prodloužit těžbu uhlí v dole Turów a rozšířit ji směrem k českým hranicím. Do řešení problému se povedlo zapojit nejenom Liberecký kraj, ale také ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zahraničí, Českou geologickou službu a dalších instituce. Náš cíl byl vždy stejný: zajistit kontrolu nad těžbou v dolu Turów a jejími dopady na obyvatele Uhelné, Oldřichova na Hranicích, Václavic a všech dalších obcí v okolí.

Za první klíčový moment celého procesu považuji nesouhlasné stanovisko České republiky k dokumentaci vlivu na životní prostředí, které v roce 2019 předložil polský investor PGE. Díky jednoznačnému společnému stanovisku kraje a starostů tak Ministerstvo životního prostředí dalo Polsku najevo, že Česká republika odmítá tvrzení investora o nulovém dopadu těžby na české území a jeho obyvatele.

Přes všechna jednání vedená na vládní i regionální úrovni se PGE omezovalo jen na sliby a tvrzení, že pokud dojde ke škodám, bude je samozřejmě hradit. Také proto Liberecký kraj najal advokátní kancelář Frank Bold a společně s městem Hrádek nad Nisou, jako přímo dotčenou obcí, postupně napadl všechna rozhodnutí. Od změny územního plánu města Bogatynia až po rozhodnutí o prodloužení těžby do roku 2044, a to proto, že nebyly řádně vypořádány přeshraniční námitky k posudku vlivu na životní prostředí. Zároveň jsem osobně na všech jednáních zdůrazňoval náš respekt k právu polských sousedů rozhodnout si o své energetické politice, zajistit soběstačnost a chránit pracovní místa v regionu. Opakovaně jsem ale také žádal, aby PGE stejně vážně bralo české obavy z poškození životního prostředí, ztráty podzemní vody a přistupovalo k sousedům s potřebným respektem, přestože jsou až za státní hranicí. Bohužel teprve žaloba ČR na Polsko a rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v květnu 2021 otevřelo seriózní jednání s garancí polské vlády, které bylo v září podpořeno rozhodnutím o sankcích ve výši 0,5 mil. eur denně za nedodržení předběžného opatření z května.

Jednání o smlouvě byla dlouhá a tvrdá. Text smlouvy byl po jednáních těsně před schválením po 30. září 2021. Podle mého názoru tehdy převážil předvolební strach tehdejšího premiéra Babiše z kritiky od ekologických organizací a dopadu schválení smlouvy na výsledky parlamentních voleb. Jednání byla obnovena poté, co vláda Petra Fialy získala důvěru v Poslanecké sněmovně. Společně s novou ministryní Annou Hubáčkovou jsme 13. ledna na hrádecké radnici se starosty a zástupci vodohospodářských společností projednali návrh smlouvy a její základní parametry. Následně 18. ledna proběhlo jednání s polskou ministryní Annou Moskwa, které otevřelo cestu ke konečné dohodě s nutností dosáhnout kompromis mezi premiéry v otázce kompenzací a doby nevypověditelnosti smlouvy. Jednání v posledních dnech, před uzavřením smlouvy, pak probíhalo bez mediálního souboje o to, kdo je vítězem jednání, ale se společným cílem dosáhnout oboustranně přijatelné dohody po dlouhodobém řešení sporu. Sporu, který dávno přestal být lokálním problémem investora a sousedů, ale přerostl do mezistátního souboje s blokádou hranic, demonstracemi před parlamenty a institucemi v Praze, Vratislavi, Varšavě, Bruselu a Lucemburku.
Jsem rád, že se už loni povedlo rozběhnout monitoring prašnosti, hluku a poklesů terénu a tento systém měření bude díky uzavřené dohodě pokračovat. V této dohodě je zapracováno celkem 9 klíčových principů schválených Radou Libereckého kraje, které Liberecký kraj po polské straně dlouhodobě požadoval.

Princip, který považuji za vůbec nejdůležitější, je možnost kontroly činnosti v dole a systematický odborný monitoring všech negativních dopadů spojených s rozšiřováním těžby. To je něco, co jsme do dnešní doby vůbec neměli a neměli jsme ani možnost s někým na polské straně případné porušování limitů řešit.

Podařilo se také vyjednat souhlas s nezávislou kontrolou mezistátní dohody ze strany Soudního dvora Evropské unie po dobu nejméně pěti let. Liberecký kraj sice původně požadoval období dohledu v délce deseti let, ale pět let považuji za největší kompromis, který umožnil, aby dohoda byla vůbec uzavřena.

Dohoda přinesla lidem v Libereckém kraji 35 milionů eur, které jsou určeny na výstavbu náhradních vodovodů a sítí, sledování kvality ovzduší, hluku, poklesu terénu a výši prašnosti na česko-polské hranici blízko dolu. Jsou ale určeny i na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obcích Uhelná či Oldřichov na Hranicích. Peníze již polská strana poslala na transparentní účet Libereckého kraje „Fond Turów ČR-PL“. Polský stát poslal 25 milionů eur a nadace PGE Foundation 10 milionů eur. Vlastník dolu, polská společnost PGE, se tím pádem také podílí na řešení negativních dopadů těžby hnědého uhlí v povrchovém dole. Vyčíslení finančních nákladů vychází z podkladů od obcí dotčených úbytky vody a vodárenských společností. Vedle financí od Polska také vznikne „Fond malých projektů“, ze kterého chce Liberecký kraj podpořit místní a regionální projety v oblasti životního prostředí. Peníze do Fondu bude pravidelně vkládat česká i polská strana. 

Poprvé nyní máme možnost mít kontrolu nad dopady těžby na české území, obyvatele Uhelné, Václavic, Oldřichova na hranicích a dalších obcí. Poprvé máme možnost vznášet připomínky, kterým jak pevně věřím bude polská strana naslouchat a společnost PGE se zavázala je řešit. A poprvé máme možnost získávat skutečná a aktuální data o tom, jaký vliv má přibližující se těžba na naše území a kvalitu života. Dohoda přinesla to, čeho by Česká republika žalobou u SDEU zřejmě nikdy nedosáhla. Přinesla jasná pravidla a nástroj k tomu dodržování těchto pravidel rychle a účinně vymáhat.

A to je podle mého pro všechny obyvatele na Hrádecku a v dalších zasažených obcích nejdůležitější.