Detail aktuality

Předsedou české části Euroregionu Nisa (ERN) byl na další dva roky zvolen hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Podařilo se mu tak již podruhé obhájit pozici předsedy, kterou získal v roce 2011 po Petru Skokanovi. Pro Martina Půtu na jednání valné hromady Euroregionu Nisa hlasovalo všech 77 přítomných starostů a zástupců měst a obcí české části ERN. Setkání členů Euroregionu Nisa, kde volba proběhla, se uskutečnilo koncem minulého týdne.

Místopředsedy Euroregionu Nisa pro další období jsou Petr Beitl, primátor Jablonce nad Nisou, Dan Ramzer, starosta Frýdlantu, Jiří Vosecký, senátor Parlamentu ČR, Jaroslav Sykáček, starosta Rumburku, a Lena Mlejnková, starostka Semil.

V průběhu letošního roku by měly být spuštěny nové programy Evropské unie na podporu přeshraniční spolupráce. „V současné době jsou v Evropské komisi ke schválení dva programy pro celou česko-polskou a česko-německou hranici, ve kterých bude k dispozici přibližně 10 miliard Kč na 7 let,“ uvedl po zvolení Martin Půta. „Chtěli bychom získat na projekty v české části Euroregionu Nisa alespoň 1 miliardu Kč,“ dodal.  Již v současnosti Liberecký kraj žádá z budoucího česko-polského programu o 500 mil. Kč na rekonstrukce silnic II. a III. třídy spojující frýdlantský zámek a polský zámek Czocha ležící necelých 10 kilometrů od českých hranic.  

„V letošním roce připravujeme s městy z Euroregionu Nisa společný projekt, který se zabývá výstavbou nových rozhleden, vylepšováním cyklostezky Odra-Nisa a Hřebenovky,“ uvedl Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa. „Jsme také připraveni pomáhat s přípravou přeshraničních projektů městům a obcím i dalším organizacím, aby měly získání dotace z evropských programů snadnější,“ doplnil Zámečník.  

V posledních sedmi letech se na české straně Euroregionu Nisa realizovalo z přeshraničních programů přes 130 velkých projektů s dotací přes 900 mil. Kč. Podpora šla například na vybavení hasičů cisternami, výstavbu a zlepšování příhraničních komunikací, turistických stezek, ekologické projekty, spolupráci mezi školami nebo také na obnovu železniční tratě mezi Harrachovem a Sklářskou Porebou. Dalších 100 mil. Kč poskytl Euroregion Nisa na 400 menších neinvestičních projektů z tzv. Fondu malých projektů.

Podle českých, německých i polských zástupců Euroregionu je nyní hlavní prioritou ochrana před povodněmi, dále spolupráce obcí a měst při obnově infrastruktury a v neposlední řadě také podpora drobných sportovních a kulturních projektů, při kterých dochází k vzájemnému setkávaní a sbližování.

Podle Petra Beitla, místopředsedy Euroregionu, problémem pro města a obce při získávání a vyúčtování evropských dotací zůstává přílišná administrativní zátěž. „Každé město a obec předem rozmýšlí, zda se jí vůbec vyplatí o něco žádat,“ říká Petr Beitl.

Valná hromada členů české části Euroregionu Nisa se také zabývala hospodařením sdružení. „Hospodaření roku 2014 vykázalo přebytek 150 tisíc Kč. Příjmy činily necelých 12,8 mil. Kč a výdaje 12,6 mil. Kč,“ uvedl Jaroslav Zámečník. Z rozpočtu Euroregion Nisa hradí zejména realizaci různých přeshraničních projektů, setkávání odborných pracovních skupin na nejrůznější témata a zajišťuje i zastupování Libereckého kraje v Bruselu nebo pobočku celoevropské sítě informačních kanceláří EUROPE Direct.

Euroregionem Nisa označuje oblast současného Libereckého kraje, Šluknovska a přilehlého polského a německého příhraničí. Na polské straně toto pojmenování obsahuje např. celé Krkonoše, na německé sahá až k Drážďanům. Jedná se o území asi s 1,7 mil. obyvatel. ERN vznikl po vzoru západních zemí v roce 1991 jako potřeba propojit území, které bylo vlivem 2. světové války poznamenáno stěhováním obyvatel, posunem hranic a následnou devastací v materiální i duchovní rovině. Česká část Euroregionu Nisa má dnes 134 členů, z toho je 131 obcí a další tři zastupuje Krajská hospodářská komora, Sdružení Český ráj a Liberecký kraj.

Další informace na tel. čísle: 724030306,
Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa