Detail aktuality

Liberecký kraj a obce z Frýdlantska a Hrádecka  budou společně postupovat proti plánovanému rozšíření těžby v polském uhelném dole Turów. Se svými připomínkami a požadavky se obrátí na vládu ČR a na společných krocích se chtějí dohodnout i se sousedním Německem. Obce, které leží v bezprostřední blízkosti dolu, se obávají nepříznivých dopadů rozšíření těžby.

„Budeme bojovat proti rozšíření těžby, a pokud se těžba v budoucnu skutečně rozšíří, chceme kompenzace pro dotčené oblasti. Zvýšení těžby v polském dole bude mít negativní dopad na životní prostředí, každodenní život obyvatel blízkých obcí, ale i turistický ruch a pracovní místa. Ocitli bychom se ve stejné situaci, v jaké se nachází města dotčená těžbou na Mostecku,“ zdůraznil Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Zástupci Libereckého kraje a obcí a měst ohrožených lokalit, konkrétně Frýdlantu, Hrádku nad Nisou, Chrastavy, Heřmanic a Višňové, se dnes dohodli na společném postupu a stanovili vyjednávací skupinu. S požadavky se obrátí na ministerstvo životního prostředí a vyvolat chtějí rovněž diskuzi na euroregionální úrovni, tedy se zástupci podobně ohrožených měst v Německu i Polsku.

Největší hrozbou rozšíření těžebního území je ztráta vody z podzemních zdrojů, z nichž na Frýdlantsku i Hrádecku berou vodu lidé ke každodennímu užití. „V souvislosti s těžbou uhlí se u nás na Frýdlantsku objevil problém už dříve, kdy zhruba deset domů přišlo úplně o vodu. Nyní je hrozba mnohem větší a o vodu mohou díky rozšíření těžby přijít celé oblasti,“ upozornil Dan Ramzer, starosta Frýdlantu. Přitom mnohá z míst jsou výhradně závislá na vodních přírodních zdrojích a nemají vůbec lokální vodovody. Například Vítkov, Václavice, Uhelná nebo Oldřichov.

„Jsme první v pořadí, kdo by přišel o vodu. Polovinu spotřeby naší obce pokrýváme z vlastních zdrojů, další část bereme z buloveckého vrtu. Pokud přijdeme o vlastní zdroje, přinese to nejenom zvýšené náklady na výstavbu vodovodu a platby za odebíranou vodu, ale ztratíme i absolutní nezávislost,“ vyjmenovává Tomáš Cyrus, starosta Višňové. V obci je na místních vodních zdrojích závislá například i továrna zaměstnávající 250 lidí, a tak jsou v ohrožení i pracovní místa. V nejčernějším scénáři může utrpět i oblíbený rekreační areál Kristýna v Hrádku nad Nisou, který by mohl kvůli rozšíření těžby rovněž ztrácet vodu. „Výrazně by se to dotklo zemědělců a drobných farmářů, nebyl by dostatek vody na zalévání, ale ani pro chovaný dobytek,“ obává se starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný.

Liberecký kraj se snaží získat podrobné informace o plánovaném rozšíření území pro těžbu. Polská strana totiž není příliš sdílná a do Česka vysílá pouze omezené informace. „Dobývaný prostor chtějí v polském Turówě rozšířit a tím prodloužit těžbu zřejmě až do roku 2054. Máme jen velmi krátkou dobu k vyjádření, a protože nejsou mezi Českou republikou a Polskem uzavřeny bilaterární dohody, je jednání s polskou stranou poměrně komplikované. Nicméně od Polska budeme v prvé řadě žádat plné vyhodnocení vlivu nejen na životní prostředí, ale i dopady těžby na blízké obce,“ doplnil náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Josef Jadrný.